CHAPEAU ROUGE

Rozhovor s Nicelandem (13.3. 2010)

(text: Jarka B., llaney@centrum.cz)

13.3. 2010 se po delší době v Chapeau Rouge objevili Niceland, aby se předtím než je pohltí studio předvedli v plné sestavě pražskému publiku. A frontman Michal Motyčka byl sdílnější, než bych čekala ... aneb když jste nervózní, nemůžete si přát na rozhovor nikoho jiného než toho, kdo "má povídavou" a má jasno, o čem mluví...

Tak jak se dneska máš? Jak jsi se vyspal?

Jsem hrozně unavený. Vyspal jsem se málo, velmi málo. Včera byl pátek a po dlouhé době jsem měl volno, tak jsem se moc nevyspal, no.

První otázka, která se nabízí,  je nová deska – kdy začínáte natáčet? Duben?

4. dubna vlastně jdeme do studia, přímo natáčet budeme od 12. dubna. Během dubna/ května jsou tam asi 4 termíny, s přestávkami budeme nahrávat – právě proto jsem se moc nevyspal, protože každý den zkoušíme nové písničky, které zazní i dneska v dost podivné úpravě, ale uvidíme. Bude to premiéra, několikanásobná.

Jak dlouho trvá natáčení? Máte nějaké datum, kdy musí vyjít deska?

To nemáme, naštěstí. My jsme si řekli, že si nebudeme dávat takovéhle termíny, protože bychom z toho byli ještě víc vystresovaní. Už jenom to, že jdeme do studia je pro nás dost stres, protože nový materiál není ještě úplně připravený tak, jak by mohl být... Ale trvá to dlouho, třeba 30 natáčecích dní, chceme to vzít ve velkém, možná to bude déle. Ale nejsme omezeni ničím...Jenom penězi, zatím, jako všichni, ...

Takže se nebudu ptát, kdy deska vyjde...

Úplně první plán je možná září/říjen, ale úplně se za to postavit nemůžu. Uvidíme, jestli bude všechno hotové.

Nevím, jestli to nebude trochu podpásová otázka, ale nepřijde ti třeba zbytečné vydávat desku v téhle době? (internet atp.)

Ne...

Ne? Kupuješ si třeba cd?

No, to si nekupuju cd, ale dokážu ocenit dobré album, takže ne. Pro mě to má smysl, ten celek, jak je utvořený, že 10 až 15 písniček nějak funguje dohromady, je to prostě ten projekt, je za tím hrozně moc práce, což málokdo vidí, ale... Myslím, že alba budou fungovat pořád, alespoň pro muzikanty.

Hm, a vzpomeneš si, jaké cd jsi si koupil jako poslední?

Poslední? Já cd většinou dostávám ... Je fakt, že mě moc muziky za poslední dobu vyloženě neoslovilo, snad s výjimkou jedné nebo dvou kapel ( The Dresden Dolls a Prostitutes). Já hlavně poslouchám jenom nás, už asi půl roku. Není to úplně projev egoismu, ale hlavně na tom pracujeme, takže když se koukneš na naši LastFm stránku, tak Niceland s přehledem vedou.

Pořád píšeš všechny texty ty?

Zatím to tak bylo. Teď jedna z nových písniček má text od našeho basáka. Já jsem trošku nestíhal a věděl jsem, že téma, o kterém bych chtěl psát je mu blízké, což bylo, protože to nakonec napsal přes noc, tak jsem ho to nechal napsat a super.

Budou se texty nějak lišit od těch, co jsi měl na předchozí desce?

Já myslím, že jo. Není to taková melancholie, není tam zdaleka tolik romantiky, to už mě přešlo. Teď mám takové cynické období v životě, asi stárnu. Vždycky, když mám někomu vysvětlit, o čem mají ty písničky být, tak si vzpomenu na jeden úryvek z nového textu, který v překladu zní jako „dřív jsem býval smutný a melancholický, teď už jsem jenom naštvaný“. Takže nové písničky mají mnohem víc energie, vlastně i v textech je to takové víc „vyřvávací“. Vlastně je to víc emo...

Mě by totiž zajímalo, jestli – když máš v podstatě takovou „moc“ a tvoje texty bude poslouchat spousta lidí – máš potřebu vyjadřovat se k nějakým aktuálním tématům jako je třeba politika. Zajímá tě to vůbec?

Mě by možná politika zajímala, kdybych žil v Americe nebo nějakém „vyspělém“ státě. Já nevím, čím jsem starší, tak mi připadá, že Češi nejsou úplně dobrý národ a že mají politiky, které si zaslouží, takže těžko říct ... Ale ne, já se k tomuhle vyjadřovat víceméně nechci. Kdybych něco takového napsal, tak by to bylo v hodně ironickém a vtipném tónu, ale kázat nikomu taky nechci.

Ty jsi řekl vyspělý stát – vy jste ale moc v cizině nehráli, ne? Kromě festivalu v Německu (pozn. High Field, Německo)

V Německu jsme hráli asi dvakrát...my se tam hlavně netlačíme. Až po druhé desce, která bude nastavená trochu jinak, tak tam už by to mělo větší smysl. Ale my bychom si chtěli vybudovat nejdřív něco tady.

V rámci hudebních cen v roce 2008 (Óčko, Žebřík,..) jsi dostal ocenění jako Objev roku. Má to pro tebe nějaký význam tady u nás?

Tak to ocenění určitě. Abych to řekl takhle – Óčko, Žebřík, to bylo hlasování lidí, tak to má cenu vždycky, hlavně to potěší. A ta třetí cena – to byly 2 od musicserveru, což jsou kritici.  Ale zase já musicserver beru jako bernou minci, co se týká kritiků. Ne vždycky, samozřejmě, těch lidí tam pracuje hodně. Ale spíš důležitější jsou ty ceny, kde hlasujou lidi.

Takže pro Anděla byste si nešli?

Tak pro Anděla bychom si asi šli, to by bylo hezký. A hlavně tam je raut a pití zdarma :). Ale  takhle, myslím, že třeba Anděl má největší dopad, ale obecně ty ceny nemají takový dopad, jako by měly jinde...

Ty už jsi v showbusinessu teď 3 roky. Litoval jsi někdy, žes do toho šel?

Ne, popravdě ne, já jsem nikdy nic jiného nechtěl dělat..nikdy jsem se moc nesnažil, to je pravda, protože jsem od přírody lempl trošku, ale vyloženě nelitoval. 

Myslela jsem třeba ztráta soukromí nebo tak...

Tak ztráta soukromí není zase tak velká. Na druhou stranu jsem chlap a mám nějaké ego, takže ono to má i svoje dobrý stránky. Spíš že mě to stálo docela hodně peněz a docela hodně stresu, což ani jedno nezvládám moc dobře. Ale to je asi tak se vším.

A co čas na věci, které  tě baví? Přijde mi, že jsi docela kulturně založený, že máš přehled o filmech, knížkách – když pracuješ v tom knihkupectví – jestli tam teda ještě pracuješ...

Nepracuju, už dlouho nepracuju...To byl jeden z těch stresů po vydání desky. Prostě tenhle stres se musel odstřihnout, takže ...

Aha, tak to už je takhle dlouho – to jsem dezinformovaná, promiň...

No, to už je takhle dlouho.

A líbilo se ti tam?

Líbilo. Mě bavilo pracovat s knížkama, byla to i velká restaurace, kde jsem taky dělal ... mě to bavilo, ale bylo to hodně práce. A byl jsem tam 7 let, za tu dobu se tam vystřídali 3 majitelé a asi 150 zaměstnanců...

Tak dlouho na jednom místě? Já si to nedovedu představit.

No, už od střední. Teď když se na to kouknu zpátky, tak to taky nechápu.

Můžu se zeptat kolik ti je? Tobě ještě nebylo 30, ne?

Ne, ježiši! Naštěstí není, no, ale v lednu mi bylo 27.

Co jsi třeba naposledy četl?

Já toho mám poslední dobou rozečteného docela dost. Mám vždycky období, třeba půl roku, kdy nečtu vůbec, kdy na to nemám chuť. A pak zase období, kdy čtu 4 knížky najednou a postupně je odkládám, když mě to třeba v půlce už nebaví...

Nemáš pak výčitky, že je nedočteš? Já občas jo.

Ne, ani ne. Tím myslím, když to nikoho nezaujme po 100 stránkách, tak už to ani nemá smysl, už to je úplně ztráta času. To není jako u muziky. Teď mám rozečteného nějakého Murakamiho (Sputnik, má láska), ale tam jsem se zasekl, to ještě přemýšlím, jestli ho odložit nebo ne, protože se mi to líbí, ale ještě mě to úplně nevtáhlo.

A co jsi naposledy viděl v kině? Chodíš do kina?

Já nechodím do kina...

Dobře, tak teda - co jsi naposledy viděl?

Já toho sleduju hodně, to je pravda, ale úplně naposled...teď jsem si dal film, co už jsem viděl předtím, Mullholand Drive. I když Lynch není můj nejoblíbenější, ale tenhle film mám rád. A hned potom film který se jmenuje Hard Candy v originále...

V pasti?

V pasti, no. Tam hraje ta, co hrála v Juno...

Ellen Page.

Přesně tak. To byl dobrý film.

Viděl jsi Avatara (otázka, na kterou jsem se tě prý musela zeptat:)?

Ne a už mě to ani neláká. Po prvních recenzích co jsem viděl, jak všichni opakovali, jak moc je to podobné Pocahontas, tak mě to docela odradilo. Nějak mě to neláká. Nové technologie pro mě nejsou dost velké měřítko na to, aby mě to přesvědčilo se kouknout, já nevím...